Platová nerovnost mezi muži a ženami

7. 8. 2017 Články

Rozdíly ve výši platů mezi muži a ženami najdeme ve všech státech Evropské Unie. Jak si stojí Česká republika? Jaké jsou rozdíly oproti ostatním členským státům?

Průměrný plat

Nejprve se podíváme na průměrný plat. Průměrný plat žen v České republice je až o 10.000 Kč nižší než u mužů (v závislosti na věku), což činí přibližně 23% rozdíl (opět v závislosti na věku). S touto hodnotou se Česká republika dostala na druhé místo s nejvyšší platovou nerovností v Evropské Unii, první místo obsadilo Estonsko s 30%. Nejlépe jsou na tom země jako Polsko, Lucembursko, Slovinsko a Itálie, kde rozdíly mezi platy mužů a žen nepřesahují 10%.  Tato čísla, ale nemají, ani dle statistiků, přílišnou vypovídající hodnotu, jelikož jsou „zkreslená“ malým podílem lidí, vydělávajících obrovské částky, přes 100 tisíc. Podívejme se tedy jak vypadá medián, číslo, které se nachází v přesném středu, tedy na mzdu, kterou pobírá v České republice nejvíce osob. V prvním čtvrtletí letošního roku činil medián u mužů 25.905 Kč a u žen 21.162 Kč, tato čísla se liší již méně než o 20%.

Vývoj kariéry

Jak je možné, že ačkoliv ženy v České republice jsou dle Českého statistického úřadu vzdělanější než muži, pobírají výrazně nižší mzdy? Důvodů je hned několik. Pojďme si představit na časové ose vývoj kariéry obou pohlaví.

1)    Věk 20-24 let  – v této věkové kategorii nalezneme větší poměr studujících žen, než mužů. Během těchto 4 let muži získávají praxi a jejich kariéra se rozjíždí a jejich platy rostou. Ženy, které studují si přivydělávají brigádně, nebo vůbec. Ženy, které nestudují, vykonávají buď méně kvalifikovanou práci a tudíž pobírají nižší mzdu, nebo se připravují (případně již mají) na rodinu a pobírají rodičovský příspěvek.

2)    Věk 25-29 let – muži mají již nějakou praxi a pomalu se dostávají na vrchol své kariéry a přibližují se k nejvyššímu možnému výdělku. Ženy po studiích začínají pracovat a startují svou kariéru. Jiné ženy odchází na mateřskou dovolenou a nebo se z ní vracejí zpět do práce a tudíž jejich výdělky nejsou příliš vysoké.

3)    Věk 30-34 let – v této věkové kategorii jsou rozdíly mezi platy mužů a žen nejvýraznější, jelikož muži dosahují svého kariérního stropu a dále postupují jen velice pomalu a nebo stagnují, stejně jako jejich platy. Ženy po vysoké škole nastupují na mateřskou dovolenou.

4)    Věk 35+ – Vysokoškolsky vzdělané ženy se vrací zpět do práce, ale mají malé děti a relativně dlouhé přerušení kariéry, takže začínají opět pracovat na své kariéře, nicméně již není šance, dohnat kariéru ani plat mužů. Nejnižší rozdíly mezi platy obou pohlaví jsou v době po 40. roce věku, kdy mužům již mzda spíše klesá a ženy dosahují svého kariérního vrcholu.

Z výše uvedeného vyplývá, že důvodem pro rozdílnost výše příjmů u žen a mužů, je pozdější nástup vzdělaných žen do práce a péče o děti. S tím souvisí také poptávka žen po kratších pracovních úvazcích a případný nižší počet odpracovaných hodin (v případě nemocnosti dětí). Dalším důvodem jsou pak čistě ženské a mužské obory, které jsou rozdílně platově ohodnoceny. Největší podíl žen nalezneme na pozicích jako jsou zdravotní sestry, učitelky ve školce nebo na prvním stupni základních škol, sekretářky, kuchařky nebo uklízečky. Naopak nejvyšší podíl mužů nalezneme mezi dělnickými profesemi, lékaři, piloty, manažery nebo konstruktéry.

Existují i u nás obory, kde je výše platu vyrovnaná, nebo kde dokonce ženy vydělávají více, než muži? Odpověď zní ano, ale omezuje se pouze na manažerské pozice v oblasti personalistiky.

V Evropské Unii i u nás již probíhají nejrůznější iniciativy a snahy o vyrovnání platů mužů a žen, nicméně situace se mění velice pomalu. Můžeme jen doufat, že jednou Česká republika dosáhne na hodnotu 2,5% rozdílu, jako Slovinsko.

 

Komentáře nejsou povoleny.