Příběhy českých podnikatelů: Jak chutná práce majitele pivovaru?

10. 9. 2017 Články
Rozhovor

Představte si, že jste akorát dostudovali vysokou školu, je vám 25 let a máte rádi pivo. A najednou vás napadne, že si se svým nejlepším kamarádem založíte pivovar, i když nemáte moc zkušeností ani peníze nazbyt. Tak začínal s podnikáním Štěpán Přikryl, majitel a zakladatel pivovaru Frankies. Chcete vědět, jak to bylo dál? To se dozvíte v prvním díle našeho podnikatelského seriálu. 

O pivovaru Frankies
Pivovar Frankies založili v roce 2014 dva kamarádi z Břeclavi. Po dvou letech testování pivních speciálů v garážových podmínkách se Štěpán Přikryl rozhodl rozjet pivovar naostro. V pivovaru zaměstnává svého kamaráda Adama jako sládka a sám Štěpán si vzal na starost vše ostatní. Oba chtěli pro sebe i všechny milovníky piva něco víc než jen europiva bez duše. Filozofií Frankies je tak poctivost při přípravě piva samotného a rozmanitost jeho nabídky.

Jak začal příběh pivovaru Frankies?

Jsme jeden z těch podniků, který vznikl z garáže, kde jsme svoje první pivní pokusy vytvářeli. Oba jsme dostudovali; můj obor byl žurnalistika – mezinárodní vztahy, Adam vystudoval teorii umění a ani jeden z nás se nechtěl svému oboru nějak víc věnovat. Vaření piva byl náš koníček, o víkendech jsme se scházeli v garáži a experimentovali jsme s recepturami. Já jsem si nikdy neuměl úplně představit, že bych chodil běžně do práce, vždycky jsem chtěl dělat věci podle sebe a podnikat, bylo mi celkem jedno v čem. Myšlenka vlastního pivovaru se mi zamlouvala. Možná z části proto, že jsem vůbec neměl ponětí o tom, co to obnáší. K finálnímu rozhodnutí došlo asi v roce 2012, boom minipivovarů byl ještě v začátcích, tak jsme do něj naskočili. Samotné přípravy trvaly asi dva roky.

Každý druh piva Frankies má svou originální etiketu

Radil nebo pomáhal vám někdo v začátcích podnikání?

Rodina pro mě byla a je velkou oporou. Máma byla zásadně proti celému nápadu, a tak mi možná nevědomky dodávala motivaci. Můj táta mi byl vždycky nápomocen, ať už při jednání s úřady nebo při řešení každodenních problémů – hlavně v úplných začátcích se chtě nechtě každý den naučíte něco nového. A oba mě podrželi, když jsem se zrovna hroutil, že to všechno byl stupidní nápad, že zkrachujeme a že skončím na ulici. No a taky jsem objel řadu jiných pivovarů, které sloužily jako inspirace a mí (nyní už) kolegové ochotně poradili.

Jak jste řešili počáteční investici do pivovaru?

To byl trochu problém, protože jsem v 25 letech samozřejmě žádné peníze neměl, takže jsem si musel zařídit úvěr. Což se líp řekne, než udělá – banky se zrovna nepřetrhnou, aby půjčovaly poměrně hodně peněz člověku bez jakékoliv podnikatelské minulosti. Rodiče se nakonec zaručili svým domem. A musím říct, že i s takovým ručením nebylo lehké u českých bank úvěr sehnat. Nakonec jsem uspěl u rakouské banky, kde mi vyšli vstříc. Po třech letech fungování pivovaru stále ještě nejsme ani v půlce se splácením dluhů, ale splátky platíme pravidelně, uživíme se a zbývají nám nějaké peníze na investice na rozšiřování pivovaru.

Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR prováděla letos v srpnu rychlý průzkum, podle kterého je nyní v Česku přes 370 minipivovarů. Jak těžké je prosadit se mezi konkurencí?

Narůstající množství konkurence určitě pociťujeme – neustále narážím na piva z nových pivovarů, o kterých jsem nikdy neslyšel. V některých „ochutnávkových“ hospodách už je celkem tlačenka. S odběrem ale problémy nemáme. Od začátku se snažíme nekopírovat ostatní, hledět si svého, dělat co nejlepší pivo, které chutná v první řadě nám a spoléháme na to, že si lidi naše pivo oblíbí a hospodští ho tím pádem budou rádi do svých hospod odebírat. Musím říct, že se nám to docela daří, kladné ohlasy nás ženou dopředu a nalévají nám do žil energii. Samozřejmě občas se člověk neubrání a srovnává se s ostatními, kvalitních pivovarů už je hodně, jejich produkci ochutnáváme a rádi se necháváme inspirovat.

Je minipivovar dlouhodobě udržitelný? Cítíte potřebu stále přicházet s něčím novým?

Pokud si pivovar udrží svou kvalitu, není důvod, proč by se neměl udržet na trhu. Potřebu přicházet se stále novými pivy pociťujeme – ale ne proto, abychom byli za každou cenu originální a noví. Je to pro nás zábava, zkoušíme nové pivní styly, přidáváme do piva ovoce, nové chmely. Vždy máme za cíl uvařit co nejchutnější pivo a nemůžeme se dočkat, až konečně dozraje a budeme moct náš výtvor sami ochutnat. Neženeme piva za každou cenu do extrému, nepřidáváme do něj výtažek z madagaskarského lemura uloveného o svatojánské noci, jenom proto, že je to úlet. Nechceme extrémní pivo, které je chuťově podprůměrné. Chceme pivo, které vypijete a řeknete si „skvělé, chci další“.

Fantazii se ve Frankies meze nekladou

V produkci Frankies dnes nabízíte 5 druhů piv včetně těch méně obvyklých jako je ALE nebo IPA. Který vaši zákazníci pijí nejraději? A podle čeho nová piva vytváříte?

V naší stálé produkci jsou snad jen dvě piva, která vaříme stále – klasický ležák, na který nedáme dopustit a tvoří třetinu až polovinu naší produkce a svrchně kvašený Frank APPA, který vaříme v obměnách od začátku našeho fungování. A potom jsou tu desítky druhů, které vaříme – některé jednorázově, některá opakovaně – záleží hlavně na dostupných surovinách, na ročním období a na naší náladě. V létě vaříme třeba lehký svěží ejl, do kterého jsme přidávali limetky, nebo meruňky, které nám vyrostly na zahradě. Na zimu máme nachystaný třeba dvacetistupňový stout, který nám sedm měsíců zraje v dubovém sudu po červeném víně. Fantazii se meze nekladou. Snažíme se naše zákazníky přimět, ať se nebojí experimentovat. Některé druhy zní zvláštně, když nevíte co čekat, ale jsou vynikajicí. Zkuste třeba náš podzimní ejl s pečenou dýní a kořením.  

Distribuujete své produkty po celé ČR, případně i do zahraničí?

Hlavní naše odbytiště je Břeclav, Brno, Praha, Bratislava, kam zavážíme přímo my nebo naši distributoři. Zbytek funguje tak nějak, kdo si přijede. A jezdí lidé z celé republiky i ze zahraničí. V současné chvíli nám spíš nezbývá volná kapacita, občas se na někoho nedostane.

Co byste poradil lidem, kteří by si chtěli v budoucnu založit vlastní minipivovar?

Nedělejte to:) Pokud to řeknu srdcaři, který chce za každou cenu vařit pivo, tak mu to bude stejně jedno. Pokud plánujete pivovar čistě jako dobrou investici – s přibývajícím počtem malých pivovarů už to nejspíš není tak skvělá investice, jako to bylo dřív, ale uživit se dá. Jako perspektivní určitě vidím podniky přidružené k pivovarnictví – výroba technologie, prodej surovin, sudů a dalších komplementů – co vás jen napadne. Takových firem přibývá a pokud dělají super produkt, jsou úspěšní.

 

 

 

Komentáře nejsou povoleny.