Příběhy českých podnikatelů: Obchod se vzpomínkami na školní léta

24. 10. 2017 Články
Rozhovor

Na základní škole přišel první impuls, na vysoké už vznikal projekt. Kam se holky Petra a Katrin dostaly za tu dobu s Ročenkomatem? Kde sháněly počáteční investice a jak byly vysoké? To se dozvíte v druhém díle seriálu Edufi o českých podnikatelích. 

Co je ročenka
Ročenka je malá stylová knížka skládající se z důležitých momentů studentských let. K tomu aby vznikla, je třeba, abys společně se svými kamarády nafotil fotky, shromáždil veškeré potřebné materiály a nahrál vše do naší aplikace. S ročenkou už nezapomeneš zážitky ze tvých školních let!

Mohly byste na úvod Ročenkomat představit?

Ročenkomat, online aplikace na tvoření designových třídních ročenek. Výhodou je hlavně to, že si ročenku může tvořit kdokoliv odkudkoliv. Stačí se jednoduše zaregistrovat, tím si třída vytvoří společný účet, kde každý může vyplnit svůj profil a nahrát fotky. My pak informace zpracováváme do finální grafické podoby a posíláme do škol vytištěné ročenky. Na výběr je několik motivů a designů, ze kterých si třída sama zvolí vzhled ročenky.­­­­­

Ročenky nejčastěji tvoří školy, ale jsou vhodné i pro sportovní kluby, tábory nebo dobrou partu z práce. Ročenky děláme osobně – nezpracovává je žádný automat, často tedy upravujeme vzhled či obsah ročenky přímo na míru.

Katrin a Petra – zakladatelky Ročenkomatu

Kdy a jak vznikl nápad Ročenkomatu? Kdo s ním přišel?

Petra: Když jsem byla na základní škole, tehdy k nám o přestávce do třídy vtrhl pán a zeptal se, jestli chceme ročenky. Ukázal nám jakýsi vzorek a na rozhodnutí jsme měli 4 minuty než zazvoní. Aniž bychom si stihli cokoliv rozmyslet, pod tlakem jsme řekli, že je chceme. Pán nás nafotil, rozdal dotazníky a bylo.

Do rukou se nám pak dostaly graficky velmi slabé ročenky, které, kromě toho, že se do 14 dnů rozpadly, měly v každém druhém jméně překlep. Už tehdy se nejspíš projevila moje pozdější profesní deformace a nápad na kvalitní a hezké ročenky se začal pomalu ale jistě rodit.

Katrin: Na vysoké škole jsme měli vytvořit závěrečný bakalářský projekt. Když Péťa přišla s nápadem, že vytvoříme online službu pro vytváření ročenek, bylo rozhodnuto, protože mě to absolutně nadchlo. Já sama litovala, že to neudělal někdo před námi, abych taky mohla mít svou ročenku doma.

Registrovaly jste podobný nápad ve vašem okolí? Kde jste hledaly inspiraci?

Největším zdrojem inspirace bylo a je samozřejmě zahraničí, kde jsou ročenky zavedenou tradicí. Školy si na tom dost zakládají a dávají si na tom patřičně záležet. Není až tak neobvyklé, že třída věnuje například půl dne focení, mají to do detailu promyšlené. A to je důležité – že se žáci aktivně podílí na obsahu své ročenky. To chceme zavést i tady v ČR. Žáci si sami rozhodují, co chtějí do ročenky zapsat, jakou fotku mít ve svém profilu. V neposlední řadě také jak má ročenka vypadat.

Designové papírnictví Ročenkomatu

 V kolika letech jste začaly?

Projekt jsme s Katrin začaly vymýšlet už na vysoké škole v rámci praktické části studia. Vzhledem k tomu, že jsme studovaly Multimédia v ekonomické praxi na Vysoké škole ekonomické v Praze, tak to bylo ideálním skloubením získaných vědomostí a podnikatelského nápadu. Na plný provoz jsme službu spustily cca o rok později, tehdy nám bylo 23 let.

 Jedná se spíše o volnočasovou činnost nebo full time job?

Ze začátku jsme projekt tvořily ve svém volném čase. Nejčastěji večer po práci nebo po škole někde v kavárně, což bylo časově poměrně náročné, ale díky pořádné dávce nadšení jsme to zvládly dobře. Postupem času práce na projektu vzala za své a musely jsme tak rozšířit tým. Jelikož se jedná o sezónní produkt, nejvíce vytížení jsme hlavně na konci školního roku.

Často jsme dostávaly pozitivní ohlasy na vzhled ročenek a design celého Ročenkomatu, proto jsme se v naší tvorbě zaměřily i na další produkty a vytvořily jsme vlastní papírnictví. Nabízíme produkty, které jsou ideální do školy. Jsou to třeba originální sešity, praktické diáře, samolepky, bloky. Tím, že jsme rozšířily nabídku, si tak na své přijdou nejenom školáci, ale i lidé co už mají dávno po škole.

 

 

Jak jste sháněly počáteční investice? Je možná jejich návratnost?

Snažily jsme se vymyslet takový projekt, do kterého nebudou počáteční investice tak vysoké. Takže jsme veškeré prvotní investice pokryly z vlastních zdrojů. Možná, že tím byl rozjezd pomalejší, ale za to svobodnější – nikdo nám do ničeho nemohl mluvit a Ročenkomat teď běží přesně podle našich představ.

Jaká je udržitelnost vašeho podnikání? Pociťujete sílu konkurence na trhu?

Ačkoliv ročenky v ČR dělá více subjektů, žádný z nich není ve stejném konceptu jako ten náš – tedy že si ročenku třída tvoří sama. Online. Nemusí nikam dojíždět ani se s nikým složitě domlouvat.

Co vše je potřeba ke vzniku ročenky?

Základem je rozhodně dobrá parta ve třídě, která chce mít na své kamarády hezkou vzpomínku. Hned vzápětí je zapotřebí aktivního a schopného organizátora třídní ročenky, který se třídou vše domluví, zorganizuje a hlavně – zaregistruje třídu do naší aplikace.

Následuje vyplňování profilů, nahrávání fotek a tvoření ročenky. Velmi často se setkáváme s tím,  že dobré vztahy ve třídě nastavuje třídní učitel, který je také aktivním členem při tvoření ročenky. Za odměnu se mu v ročence dostane speciálního místa a milých vzkazů.

Ukázka ročenky z dílny Ročenkomatu

Jak vypadá váš typický zákazník? Jaké produkty nabízíte?

Ročenkomat je služba pro školáky. Našimi typickými zákazníky jsou tedy především žáci 9. tříd základních škol. Druhou početnou skupinu tvoří maturanti. V neposlední řadě také aktivní třídní učitelé, kteří chtějí pro svou třídu to nejlepší.

Naším hlavním produktem jsou třídní ročenky – vzpomínkové knížky pro třídy, ve kterých má každý žák svůj profil, nechybí ani informace o škole, učitelích, společné fotky a prostor pro podpisy a vzkazy. Abychom ale uspokojily nejen školáky, vytvořily jsme nově také malé designové papírnictví, ve kterém seženete třeba sešity s králičími linkami nebo avokádový diář.

Založily byste dnes podobný projekt znovu?

Petra: To si pište. 🙂

Katrin: Ano, začátky byly pomalé, ale dnes bych neměnila.